Národopisné muzeum – Musaion 24. 7. 2014 – 31. 5. 2015
Web národního muzea
EN

O výstavě

Výstava Onen svět je zaměřena na fenomén smrti a jeho místo v lidové kultuře a tradici v 19. a na počátku 20. století. Seznamuje nejen se způsobem, jakým se naši předkové na venkově vyrovnávali se smrtí člena rodiny nebo komunity, ale také s bohatými tradicemi a zvyky, které byly před, během i po loučení se s nebožtíkem udržovány. Vystaveny jsou masky z masopustních průvodů jako podoby personifikované smrti i četné ukázky pověrečných prostředků z oblasti lidové magie, kterými se lidé bránili proti nemoci a skonu. Výstava je k vidění od 24. července 2014.

Podívejte se na video z přípravy výstavy

Téma umírání, smrt člověka a jeho ukládání do hrobu k poslednímu odpočinku má své pevné místo v lidové kultuře a váže se k němu řada zvyků a tradic, které mají svůj neměnný řád. Výstava Onen svět v Národopisném muzeu – Musaionu přibližuje právě toto pro naše předky posvátné téma smrti a pohřbu. Součástí výstavy jsou předměty používané při loučení se zemřelým - například rakev, kříž na rakev, pohřební a smuteční textilie, i předměty poukazující na víru pozůstalých, které často symbolizují spojení křesťanské tradice s pohanskými zvyky (svíčka, růženec, modlitební knížka, svaté obrázky, ale také výbava rakve – věci na nebožtíkovu poslední cestu).

Výstava Onen svět seznamuje s představami a personifikacemi smrti v lidových zvycích, kde nejdůležitější roli hrály masky smrti při masopustních průvodech a smrtka jako symbol zimy vynášená ze vsi na smrtelnou neděli před Velikonocemi. Při tomto zvyku zpívaly dívky popěvek „Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi“. Výstava se také zaměřuje na lidovou magii a předměty s ní spjaté, které měly chránit před nemocí, smrtí a měly se stát i prostředkem díků za záchranu života. Motiv smrti je v lidovém umění zobrazován velmi často, většinou se jedná o témata spojená s vírou v Boha, Krista a všechny svaté. Toto spojení smrti a lidového umění je na výstavě dokumentováno podmalbami na skle, které tvořily běžnou výzdobu domácnosti – tzv. svatého koutku. Výstava rovněž připomíná obraz smrti ve folkloru (písních a pohádkách), který často inspiroval i významné umělce, např. balada Svatební košile ze sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena zpracovává po svém lidové baladické podání známé pod názvem Ženich umrlec.

Masopustní maska nevěsta smrt z počátku 20. století.

Masopustní maska nevěsta smrt z počátku 20. století.
 

K vidění jsou také bohatě zdobené barokní dveře s vyobrazením kostlivce, které tvořily součást mobiliáře bývalé lékárny z kláštera kapucínů na Hradčanech. Sloužily jako průchod repositorii a oddělovaly prostor lékárenské oficíny od jejího zázemí, kam měl přístup pouze lékárník. Kostlivec s kloboukem na hlavě a holí (násadou kosy) se zavěšeným košem s léčivými bylinami přes rameno zde vystupuje jako zahradník Dobré smrti. Vyobrazení personifikované Smrti zde přirozeně budilo strach i respekt zároveň.


Další zajímavosti o výstavě naleznete i na našem zpravodajském portálu Muzeum 3000:


Partneři výstavy

ROZCESTNÍK VÝSTAV

Hlavní strana


DOPROVODNÉ AKCE